V našich představách se český důchodce jistě velmi liší od toho zahraničního. Německé či švýcarské penzisty potkáváme všude na svých dovolených. Na dovolených, které nemusí být zrovna nejlevnější – na Mallorce, na Kanárských ostrovech a v podobných destinacích. Němec rozhodně nečeká na listonoše, až mu přinese onu měsíční dávku od státu ve formě složenky.
Ale nebudeme jen křivdit. Situace v České republice se zlepšuje, jelikož vzniká nová generace, která si stále více uvědomuje, že není vhodné se spoléhat pouze na stát. Tento posun v myšlení nás přibližuje k modelu západních zemí, kde jsou lidé odkázáni více na sebe a na vlastní úspory.
Dnešní mladí lidé jsou odvážnější, více nezávislí a ony sociální „jistoty“ už pro ně nejsou tak důležité a atraktivní. V praxi to znamená, že důchodový věk současné generace do 30 let může vypadat výrazně jinak než je zvykem u typického „českého důchodce“.
Představa odchodu do penze v 67 letech není rozhodně lákavá. Plnit si např. cestovatelské sny v takto pokročilém věku je téměř nereálné (čest výjimkám).
Abychom si mohli užívat skutečnou finanční nezávislost a nebýt odkázáni pouze na stát, je nutné si zodpovědět několik otázek. Zamyslete se například nad tím, v kolika letech chcete přestat pracovat – tzn. odejít do důchodu. Definujte si také, jakou životní úroveň chcete jako důchodce mít – bude stejná jako máte nyní, nižší nebo vyšší?
Jakmile si upřímně odpovíte na výše uvedené otázky, tak až teprve potom dokážete ve spojení s odborníky nastavit odpovídající strategii. Výsledkem by měla být částka, kterou je potřeba našetřit v době, kdy jste v produktivním věku.
Abychom ale dokázali k přípravám přistupovat důkladně, je důležité změnit vnímání slova „důchod“, které je v současné době spíše negativní. Doporučujeme si představit důchodový věk jako období, ve kterém čerpáte tzv. „rentu“, na kterou jste se v průběhu života připravovali.
V rámci plánování renty má smysl oslovit odborníka, který připraví řešení na míru. Pokud totiž plánujeme např. dovolenou, pak si přesně dokážeme spočítat, na kolik nás vyjde letenka, ubytování přes Booking či Airbnb a další náklady. Dokážeme si dopředu připravit částku, kterou budeme potřebovat. U penze to není tak jednoduché – bohužel.
Pokud chceme do penze odejít např. v 55 letech a budeme chtít 20 000 Kč měsíčně po dobu 25 let – to je jednoduchá matematika. Jakou strategii ale vybrat? Jakých produktů využít tak, aby nám ukládané peníze neztrácely na hodnotě a zároveň i slušně vydělávaly?
S tím vším poradí zkušený odborník.
Také jste od vašich rodičů převzali zvyk si odkládat 300 Kč měsíčně do penzijního připojištění? Pokud ano, zkusili jste si spočítat, co vás s těmi třemi stovkami čeká v důchodu? Bohužel, 300 Kč měsíčně do penzijního produktu nás na finanční nezávislost v penzi nepřipraví – naopak. Jestli to se svým pohodlím na staré kolena myslíte vážně, je potřeba být důkladnější.
Pro dosažení finanční svobody nejen v penzi platí obecné a jednoduché pravidlo. Rozdělte si úspory do 3 částí:
V dnešní době naštěstí existuje mnoho způsobu, jak si dlouhodobou rezervu tvořit. Konzultujte s odborníkem, jaký druh investice a strategie je pro vás ten nejvhodnější a nedržte se zažitých „pravd“ o spoření na penzi, ale využijte toho, co Vám trh dnes nabízí. Neprohloupíte.